neděle 31. ledna 2010

Dnes půlmaraton, ale bolelo to...

21 km, čas 2:26.

Zíral jsem na ten čas po doběhu celkem dlouho a snažil se najít důvod, proč jsem zaběhl svou nepomalejší půlku v životě.

Vlastně důvodů bylo mnoho: 10 cm nového sněhu, 3 týdny jsem neběhal, 2 km závěrečného velmi lehkého joggingu, 3 přestávky pro občerstvení, 3 přestávky kvůli psům (z toho jeden nedobrovolný půlminutový fartlek; jeden pes byl obzvláště štěkající a neústupný :-)
Vlastně bych měl být spokojený; sice slabý čas na půlmaraton, ale klady nakonec převažují: půlku jsem uběhl, vydržel jsem běžet slušných 2:27, do 15. km celkem pohodový běh, povedlo se vybrat oblečení (dvě vrstvy s dlouhým rukávem plus bunda) nádherná zasněžená krajinka, žádný vítr, nepokousal mě pes..

Prostě pohoda, od 3. jsem se nějak srovnal s pomalým tempem a hlubokým sněhem a při pohodovém výklusu čekal, kdy ucejtím nohy. To se stalo na 15. km, celkem očekávaně jsem ještě 4 km doběhl a pak plánovaně přešel do pomalého joggingu.
Vyčerpaný jsem byl, ale spokojenost převažuje.


Na závěr krásné video ze "sedmdesátek". Toho chlapa je škoda, uměl i takovýhle škvár.
Ale co s tím provedl, to je opravdu podařené. Obdivuju tu neotřelou choreografii, beze srandy.. Nebo byl Jirka ten den nafrčenej a měl text napsaný na zemi? :-)

sobota 30. ledna 2010

Euforie prvního kilometru

Tak jsem se k tomu konečně dostal: VYBĚHL JSEM :-)
Po dlouhých 3 a půl týdnech jsem si včera konečně zaběhal (7 km lehce) a po dlouhé době zase zažil "euforii prvního kilometru".

Asi to všichni znáte. Hubu od ucha k uchu, pocit, že bych mohl běžet sakradlouho, lehkost kroku, nepopsatelný pocit volnosti.. To všechno se dá zažít při prvním vyběhnutí po dlouhé době nečinosti. Vzpomínám si, že jsem to zažíval vždy, třeba i po roce neběhání. To pak ale nebyl "euforický kilometr", ale třeba jen 300 metrů.
Poté člověk samozřejmě dopadne "na hubu", a netrénovaný začne "jen" kroutit ty svoje kilometry..
Nechci tím říct, že další kilometry nejsou krásné, ale poprvé... Poprvé je to vždycky nejlepší.

Moc se těším na zítřejší výběh, chtěl bych prozkoumat, jak na tom jsem a podle počasí lehce vyklusat 20 km.

neděle 24. ledna 2010

První záznam-dnes běhat nezačnu

Tak, došlo i na mě.
Vždycky jsem si říkal, že blogovat nebudu. Aaaaaaaaaaale budu!!!
Ale jen do prvního marotonu, který chci uběhnout. Pak s tím seknu, nejsem dlouhodobej člověk.

Takže. V květnu chci jít na svůj první maraton. Pro informaci, chtěl jsem ho "jít" už na podzim, ale nemoc mi nedovolila se postavit na start. Co nemoc; prostě jsem v týdnu před termínem onemocněl, horečky, rýma a tak.. A o víkendu jsem byl tak zesláblý, že jsem to vzdal.
Ale letos se nedám. Přihlásím se na PIM v květnu a doufám, že ho uběhnu. Nynější můj cíl je 4:15.

Trocha mé běžecké historie:
5 x jsem zaběhl 1/2 PIM, loňský čas byl 2 hodiny. Nebyl jsem vytrvalý runner ve smyslu, že bych běhal pravidelně po celý rok. Vždycky jsem se po Silvestru nějak "rozběhl" a vydržel trénovat až do březnového 1/2 PIM a spokojeně jsem to pak vzdal a užíval si pocitu, že "půlku" dám kdykoli :-)

Ale loni se to změnilo, vydržel jsem běhat prakticky až do konce roku 2009, což je pro mě posun, ale vytoužený Maraton jsem nezaběhl, jak jsem už napsal.

A proč vlastně začínám blogovat? Rád čtu běžecké blogy a nechci se jen pasivně vézt.
Trocha o mě:
41 let, malé město v Čechách, 85 kg na 177 cm výšky, někdy trochu nudná práce v kanclu.. Třeba časem napíšu více..

No aproč vlastně dneska nezačnu s tréninkem?
Teď jsem se vrátil z lyží, včera jsem sebou praštil na sjezdovce, jako už dlouho ne.
Myslel jsem na lehký otřes mozku, ale dneska mě už hlava nebolela.
Ale ozval krk, asi krční páteř, nemůžu pořádně hnout hlavou. Doufám, že to z akutní bolesti přejde na odcházející "šimrání" a třeba už v pátek vyběhnu. Přece jen, PIM se blíží :-)

Pro inspiraci, We Will Rock You...