čtvrtek 29. dubna 2010

Deset dní

Tak už moc nezbývá, nějaké tři čtyři výběhy a prásk: poběžím v Praze.
Koukám na fotky a videa, co jsem pořídil mobilem loni při PIMu, samí unavení lidé v posouvajícím se koridoru. Brrr, tak tohle mě čeká za 10 dní.

Jdu se proběhnout a napadá mě, že zkusím fartlek, nebo spíš fartleček :-)
2 km rozběh, krátká rozcvička. Potom dlouhý krok, krátký krok, malý sprint, delší sprint, jogging, pozadu, výskoky, postranní běh, jogging, sprint... To je krása. Ale 4 km jsou pryč.
Škoda, byl bych to protáhl, ale musím se šetřit. 10 dní!

Tak tedy výklus, kochám se, přemýšlím...
Staré boty ještě drží, nejsou už tak měkké, ale mám je vyběhané, sedí mi; jsou se mnou srostlé. Asi by si zasloužily tu slávu (nebo můj kolaps?).
Uvidím teď v sobotu, jak se budu cítit v novějších botkách.. Už jen 10 dní.

Ty jahody tady na poli asi letos nebudou. Nic nekvete, je to nějaké nedorostlé. Proč to vlastně na podzim pokosili? Dělá se to vůbec s jahodníky? A přitom byly loni 50 Kč za kilo. Co nasbíráš, to zaplatíš. A co sníš, to ne ;-) Ach jo, 10 dní.

Ahoj.... Nic?!?
Cyklisti asi nezdraví... Ale je teda vedro.
V Praze poběžím v šortkách, elasťáky nechám doma. Jedině kdyby byla zima. To červené triko z půlPIMu bude asi taky ok. Ponožky beru odzkoušené, ty co mám dneska jsou na nic: nějak kloužou. Co když bude v Praze ale teplo, nebude červená moc chytat slunce? Sakra.
Aspoň ten šátek na hlavě je jistota; bílá je dobrá.

Zatím ani jedno auto, i popeláře jsem propásl, to je divný. Je přece středa, ne? Blbnu, dnes je čtvrtek, svoz byl včera :-) No jo no.

Posledních 100 metrů. Už konec? Asi jo.

Auto na svém místě. Pití zteplalé od slunce, ale chutná. Tak 10 dní...


pondělí 26. dubna 2010

Nervozita a únava

Tak se mi nějak nedaří se vyhnout předzávodní nervozitě, o které se píše třeba na běhej.com.
Naběhal jsem to sice v minulém týdnu dost, ale nejsem s tím moc spokojenej. Neběhalo se mi zrovna lehce a únava byla veliká.
Asi to bylo tím půlmaratonem ve Werdau; teda alespoň v to doufám.
Teď už začalo posledních 14 dní do PIMu, už žádné velké objemy. Už jen vylaďování, udržování, odpočinutí na velký cíl. O víkendu chci dát maximálně 10 km v kuse, před a po už jen rychlejší nebo vyloženě pomalé výběhy.
Začínám polykat hořčík; křeče jsou pro mě vůbec to nejhorší, čeho se při výbězích a v Praze zvlášť bojím. Trpěl jsem na křeče ještě v dobách, kdy jsem hrával fotbal. Do lýtka to ještě jde, ale do stehna. To je hotové peklo. To bych vážně nechtěl v Praze zažít. No nebudu to raději přivolávat.

neděle 18. dubna 2010

Werdauer Waldlauf, Halbmarathon

Do maratonu zbývají 3 týdny. To je čas, kdy už bych neměl absolvovat žádné "bomby" v podobě třicítkových běhů. Dopuručovány jsou závody, desítky a půlmaratony. Desítku možná zkusím někde příští týden, nebo možná jen tak sám..
Na půlmaraton jsem se přihlásil na Werdauer Waldlauf v sousedním Sasku. Uvažoval jsem ještě o slavném vinařském v Pardubicích a příští týden půlmaraton v Plzni. Nakonec jasně vyhrálo Werdau. Oproti Pardubicím je to pro mě mnohem, ale mnohem blíž, a tedy i levnější. Plzeň je zase až příští týden a navíc se v Plzni běhá na okruhu :-( No a na okruhu trénuju, takže mě to vůbec neláká..

Werdau mělo mít ještě další výhody: běh v přírodě (lese), celkem slušná účast a v neposlední řadě to byl (teď už to můžu napsat) můj první zahraniční závod :-)
Běželo se od devíti ráno, start společný s maratonci. Perfektní "německá" organizace nezklamala. Vše běželo jako na drátku. Navedení na parkoviště, vyzvednutí čipu a čísla netrvalo ani minutu. K dispozici šatny (a sprchy!). Trať perfektně značená, zabloudit nešlo. Na rizikových místech byl vždy někdo, kdo vás nasměroval. Snad jen kilometrovníků mohlo být více. Oproti plánovaným 3 občerstvovacím stanicím nakonec pořadatelé přidali další 3 (cca). Asi kvůli vedru, na většině ovoce, na všech minerálka (s bublinama) čaj a kola!
Čip se připevňoval netradičně na ruku, ale zvykl jsem si rychle; inu jiný kraj, jiný mrav.

Na obrázku je mi vidět jen část bílé hlavy pod značkou,
a tak ani nemá cenu ho sem dávat. Ale jen pro atmosféru..

Jinak povrch byl tak padesát na padesát asfalt a lesní cesty (až na mokřejší 500m úsek) suché. Start byl na silnici a doběh na krásný stadionek s dýdžejem :-)
První polovina byla do kopce a druhá měla být z kopce.
Běželo se mi dobře, nakonec jsem si i zlepšil maximum (1:40, sice jen o minutu... každá se počítá, ne?) Podmínky byly skvělé a tak mi to nedalo a po 3. km jsem za to vzal a začal předbíhat. Od 7. km jsem běžel na 50 metrech se čtyřma "Sasíkama", které jsem doběhl a se kterými jsem se až do 18. km tak nějak střídal v pořadí. Většinou mě dohonili na občerstvovačkách, kde jsem vždy zastavoval.. Ale v závěru mi všichni utekli. Jako již tradičně mi na 18. km "došlo" a bezmocně jsem koukal, jak mě kamarádi opouštějí. Překvapila mě dvě stoupání, se kterými jsem už nepočítal. Nojo, spoluběžci tohle asi dobře věděli a lépe rozvrhli síly, syčáci... :-)
Doběh byl tedy o samotě, zaplaťpánbů bez finiše a za nadšeného jásotu dýdžeje, který i vyhlásil moje jméno a to, že jsem z "Tšechjen". Díky mě byl dnešní závod ve Werdau intrnéšnl :-)
Z šatny mi nic neukradli a voda ve sprše byla jen studená, ale mě to nevadilo. Trénink ze sauny se hodil. Celkově to byla dobrá zkušenost a splněný bod z mého plánu: zaběhnout si rychlý půlmaraton a zaběhnout si ještě do maratonu delší výběh ve vedru.


Teď mám tři týdny na to, abych to vyladil na maraton. Jak, to nevím... Je mi ale jasné, že musím běžet mnohem pomaleji...

PS: Dieter, Armin, Falk-Uwe a Olaf, díky za rychlé tempo!

(a zase devadesátky..)

středa 14. dubna 2010

Dnes jsem nevyběhl

Měl jsem na dnes naplánovány nějaké intervaly. Jak dlouhé a kolik jsem si ještě nestačil v hlavě urovnat. Ale napadlo mě, že bych dneska ani běžet nemusel. Venku je hnusně, zima, déšť.. To by jestě tak nevadilo, ale ten vítr. Ten fakt nemusím. Navíc chci jít běhat ještě ve čtvrtek a možná i v sobotu. Když nedělní půlmaraton vyjde, tak "povinnou" normu 4 výběhy v týdnu hladce splním. Navíc mě pobolívá hlava, a musím něco dodělat na PC. No výmluv je dost.

A tak jsem po dlouhé době nesplnil plán a na běhání se dnes vykašlal.
Výčitky nemám.
Ale je to nezvyk :-)

(mimochodem, na konci klipu je moje motto :)

neděle 11. dubna 2010

34 km

Tak včera jsem dal naposledy přes třicet km. Celkem to bylo 34 km za 3:25, půlmaraton za 2:01. Menší krize přišla na 27 km, proč, to fakt nevím. Začalo to náběhem na křeč do lýtka, pak bolest prošla celým tělem až do ramene, ale po 5 minutách to zmizelo. Fakt nevím, čím to bylo.
Z časů je také vidět velké zpomalení po dvacátém km. Proč? To také nevím. Člověk má pocit, že běží pořád stejně, ale není to pravda.
Kdybych běhal s hodinkama nebo jinýma měřičema, tak bych to zkusil rozlousknout. Takhle se musím smířit s tím, že tempo v dlouhých bězích klesá. Basta.



Dneska jsem vyplaval v bazenu a odpoledne vyklusal 7 km.
Těším se na příští týden na svůj první mezinárodní závod: v neděli chci klusat kousek hranicema SRN půlmaraton. Jestli se tam dostanu, nechci si sice zaběhnout osobák, ale nechci ani být poslední... :-)

čtvrtek 8. dubna 2010

Výběhy v týdnu

V týdnu jsem absolvoval normální výběhy. V úterý jsem zkusil intervaly 2x 500m, 2x1000m, 2x 500m a zbytek vyklusal. Dnes celkem 11 km, z toho 8 km v tempu.
Je teď krásně a běhá to samo :-)

V sobotu nebo v neděli (podle počasí) se chytám zase na třicetikilometrový výběh. Přemýšlím, že už bude asi poslední před květnovým PIM. Ale ještě nevím, do maratonu budou zbývat 4 týdny. Podíval jsem se na několik tréninkových plánu a trochu se liší v tom, kdy naposled absolvovat takovou zátěž. Někde je to 3, někde 4 týdny před "akcí". Ale vzhledem k tomu, že 3 týdny před jsem se přihlásil na půlmaraton, tak už další třicítku zřejmě nestihnu. Pokusím se proto o víkendu výběh trochu zrychlit, abych se dostatečně vyčerpal a aby mě už třeba nenapadlo v příštích dnech experimentovat a ještě nějakou zátěž zkusit. Podle všech tréninkových plánů bych už 3 týdny před měl klusat jen vzdálenosti ne delší než 20 km.

PS: Jo, koupil jsem si běžecký elasťáky nad kolena a hned jsem je vyzkoušel. Není to špatný :-)
A zítra zřejmě ještě koupím nové boty. Moje staré Nike Vomero 3 už odcházejí a nerad bych, aby se mi rozpadly těsně před maratonem. Chci koupit koupit Vomero 4. Sice je to loňský model, ale cítím se v nich nejlíp. Jsou pomalejší, ale ta tlumivost je fantastická a na mojí váhu je to asi to nejlepší: kolena fakt netrpí.

neděle 4. dubna 2010

TŘICET potřetí

Tak už je to potřetí, co jsem se dostal nad moje magické číslo třicet..
Už jsem to tady psal, že mým cílem je v tréninku zaběhnout 30 kilometrů a být v pohodě.
Pak už se nebudu moc bát se poprat se zbylými 12ti kilometry... Ale kdo ví, třeba je to jinak a maraton není jen o posledních deseti kilometrech... To budu moci říct až v květnu.

Cítím se teď ve velké formě. Vlastně nic mě nelimituje. Na sobotní výběh tedy jsem šel týden po 1/2 PIM v pohodě a s tím, že uběhnu 33 km. Prvních 21 km se ale běžel hodně pomalu (2:15), tak jsem si dovolil v posledních 12 km malinko zrychlit. Výsledný čas na 33 km byl 3:37. Není to nějaký extra, ale to nebylo důležité. Měl jsem z toho dobrý pocit. Počasí bylo skvělé (od 4 do 12 stupňů, ve druhé polovině přestal dokonce foukat vítr a vysvitlo slunko), nohy běžely. Až na bolest nohou (odezněla 2 hodiny po doběhu) jsem si neměl na co stěžovat. Krásný výběh a další kousek do mozaiky jménem maraton.

Dneska jsem to byl ještě vyklusat. Zítra mě čeká bazen.


Hledám nějaký vhodný půlmaraton na příští nebo přespříští týden, kde bych si zase rád zazávodil.