neděle 15. dubna 2012

Z práce

Pátek třináctého.
Tak jsem se zařadil mezi lidi, co běhají z práce :-)

No zas tak horký to není, už v zimě jsem zauvažoval, že bych to mohl někdy zkusit. Ale přece jen je to nejkratší cestou 28 km, takže každodenní činnost z toho nebude.

Jinak musím říct, že to byl větší záhul, než jsem si předem myslel.
Hlavně díky tomu, že jsem za Kynžvartem nějak "zakufroval". Byla to jediná část mnou přesně naplánované trasy, kde jsem měl běžet po lesních cestám a samozřejmě jsem se ztratil. Prostě cesta najednou skončila, byl tam potok, ohradník s asi s 200 krávama, bejkama i telatama. Potok jsem si netroufl přeskočit (kdo by mě našel, kdybych si vymknul kotník?)
Po půlhodině zmateného pobíhání a pocitu, že mi utíká drahocenný čas, jsem se přece jen prokousal pastvinama, lesem i bývalým cvičákem armády na nějakou (kvazi)cestu. A pak došoural do nejbližší plánované vesnice, kde už jsem věděl, kde jsem. Byl jsem ale na hranici vyčerpání a tak jsem vážně zauvažoval, že by pro mě mohl někdo zajet.
Nakonec jsem to zkusil překonat (formulky "je to v hlavě" a "suffering is optional" pomáhají :-)
V Milíkově v hospodě kýbl Fanty a tatranka, a těch posledních 8 km jsem doklepal ještě před setměním.. Pastelky bolely nesnesitelně. Ale obrovský pocit vítězství!
Můj nejdelší letošní běh (32 km), první (nedobrovolný) trail, boty nedobrý na potácení se korytem potoka a přeskakování stromů. Celkem něco přes 4 hodiny. Ještě někdy zkusím. Doufám, že bez toho bloudění..

neděle 1. dubna 2012

PůlPIM 2012

Již tradičně v Praze. Tenhle závod má pro mě trochu historickou hodnotu, takže i když už jsem si říkal, že do té tlačenice nepůjdu, zase jsem stál na startu. Mojí výkonosti neodpovídající číslo patnáctset a nějaké drobné, koridor D. No nevím, podle čeho ty čísla přidělují.

Už dlouho jsem nezávodil, takže jsem přepálil začátek. Hlavně první dva kilometry jsem si neuvědomil, mezi jakými "chrty" jsem se díky starovnímu číslu ocitl. Pak už bylo pozdě a od 12. km jsem se dost trápil a zpomaloval. Věděl jsem před závodem, že mám na čas pod dvě hoďky v poho a 1:55 dám, když se budu více snažit. Ale vítr, hodně lidí v ulicích a rychlejší začátek mě donutil bojovat více, než jsem předpokládal.

Za konečný (a pro mě nadstandardní) čas vděčím hlavně skvělému vodiči tempa s balonkem 1:50 hod. a pankáčským kokrhelem. A myslím, že nejen já :-)
Když mě na cca 18,5 km předbíhala jeho skupinka, neměl jsem na to, abych se ho chytil. Zmizel mi z očí a já jsem to chtěl už nějak doklepat za 1:55.
No jo, jenže on se vrátil a začal na nás křičet jako posedlý, že to už není daleko, že to pod 1:50 dáme atd.
Tak jsem nasadil tempo tak 4:20 min/km (!), jemu jsem utekl a v cíli to stačilo těsně pod 1:50 hod.Za cílem jsem se pak ještě otočil, prodral se k němu masou lidí a osobně mu stiskem ruky poděkoval, protože bylo za co.

Jinak známí zaběhli hůře, než před závodem čekali. Což trochu zamrzí, ale hospoda a jídlo a nealko pivo bylo fajn. Takže zase za rok.

PS:
Březen byl vůbec fajn měsíc. Naběhal jsem 190 km, což se mi už rok a půl nestalo. Bylo totiž tak krásný počasí, že se prostě běhat muselo :-)
V dubnu chci naťapat ještě dost kilometrů tak, abych PIM v květnu zvládl alespoň za 4:20 hod. Ale hlavním cílem bude doběhnout. Teda jestli to nebude v mém případě spíše "pochoďák" :-)