Co jsem dělal měsíc zpátky

Tak nějak jsem si zapomněl zapisovat a tak si to tady musím uložit.

24.5.2014 - Karlovarský půlmaraton
Tušil jsem, že to nebude se mnou nějaká sláva. Ale tohle si u nás nemůžu nechat ujít a tak jdu do toho. Výdej čísel v "garáži" pod Thermalem, fronta jako prase, ale nějak se to uvolnilo a byl jsem za deset minut venku i s číslem zrovna, když začal slejvák. Přečkáme to v hospodě, nalejvám se Birellama. Na startu jsem jako vždy těsně před startem. Bum a hned za chvíli běžím startem.
Teplo se po dešti vrátilo a tak vím, že to bude s cílem pod-dvě-hodiny těžké. Ještě si na čtvrtém km odskakuji (ty Birelly). Ten čas mi bude v cíli chybět.

(Vůbec se mi od jara běhá tak nějak těžko a do rychlejšího běhu se mi vůbec nechce..)
A pak se kochám, ukrajuji kilometry a nic mě neruší až do 15 km, kde mě skolí bolest v břiše tak, že mě to zlomí v pase a musím zastavit. Zajímavé, že mám jedinou starost: aby mě nikdo tahle nevyfotil :) A pak ještě několikrát křeče v žaludku nebo střevech. Předbíhá mě vodič na 2:00, s časem s jedničkou na začátku se můžu rozloučit. (V duchu přemýšlím nad svojí životosprávou: k večeři jsem měl sice těstoviny, ale k snídani byla tlačenka a k obědu holandský řízek s práškovou br-kaší, před startem hamburger z mekáče to už fakt nevytrhne) Takže v cíli za 2:01:30 nebo tak nějak. Sice nad dvě, ale když nad tím přemýšlím, tak to nebyl špatný výkon. S ohledem na teplo, prohnutou trať a nějaké zdravotní komplikace to bylo možná lepší než v na jaře v Praze.
Jinak Varáci s přišli fandit ve velkých počtech, protažení tratě okolo závodiště se mi moc líbilo.

Nezbývá než: za rok zas!

28.5.2014 - NOFI Lauf Tirschenreuth
Běh firem ze severních Horních Falc v Bavorsku. Už pátý ročník, kolegové ze SRN nás opět vzali mezi sebe, jsem tu po třetí.
Počasí je takové, že by psa nevyhnal. Je zrovna to období, kdy prší pořád a je zima. Hodinu před během je focení, na třech podiích se střídají jedna firma za druhou a trpělivě pod deštníky čekáme, až na nás přijde řada. Fakt prší hustě a já se těším, až to budu mít za sebou: focení i běh.
Na fotce nejsme zdaleka všichni, déšť odradil.

Jdu se oblíct a přesouváme se na start. Němci jsou fakt blázni. I když už jen mrholí, celé náměstí je obtočeno startovním hadem z běžců: 4500 lidí dokončí. Po trati (něco přes 6 km) jsou špalíry lidí a fandí. Je to místní událost a nikdo si to nenechá jít, i když třeba jen pasivně postáváním u trati.

Dobíhám v pohodě, ale tyhle kratší běhy jsou na mě moc rychlé. Ale jsem rád, že jsem se dostal lehce přes 5 minut na km. Jako každý rok v cíli spoustu nealka piva a výborný chilli con carne. Jsme vymrzlí, promoklý. Němcům se to slaví, je sice středa, ale zítra mají svátek. Mají rozložené stany s douhými lavicemi, pivo teče proudem, na pódiu kapela..
My jedeme domů, zima nás žene, a zítra do práce.
Ale je to super akce a neumím si představit, že by se něco podobného zorganizovalo tady.

14.6.2014 - Jezerní běh Duchcov
Tenhle běh jsem si vyhlédl už loni a řekl jsem si, že si ho jednou zaběhnu. Letos se mi strašně nechtělo. Nechtělo se mi trmácet se na "blbých" 16 km, ale přemohl jsem se nakonec a vlakem (?!) vyrazil. A dobře jsem udělal. Ideální počasí, příjemná trasa, běželo se mi po dlouhé době dobře.
Na startu jsem tak akorát, převlíkám se v zámeckém parku, atmosféra je pohodová, ve startovním poli si připadám nejstarší :)
Zážitkový běh měsíční krajinou severočeskými povrchovými doly je v první půlce vážně zajímavý. Sice se může zdát divné, proč se za takovým zážitkem vydávat více než 100 km, když mám povrchové doly v Sokolově za humny, ale proč ne.

Pole běžců se rychle roztrhá, za pár minut jsem v krajině sám a běžím si svoje. Přesně takhle jsem si to představoval a proto jsem sem také jel. Zabloudit není jak, značení perfektní. (S trochou sarkasmu by se dalo říct, že tady nezabloudí ani Honza :)

Ve druhé půlce už šachta mizí z mého obzoru i z mojí mysli, běží se po rekultivacích a mladé krajině, nízké stromky, porost takový . Běh si užívám i proto, že jsem v posledních týdnech i něco naběhal i proto, že si užívám každou trasu, kterou neznám. Panelky střídají štěrkové cesty. Rozbité hlínové rygoly od terénních aut se mění dál na úzké zarostlé cesty, abychom se vrátili zpět do Duchcova a parkem se rychle blížím k cíli. Euforie vrcholí, v rychlosti ještě předbíhám dva běžce.
Nebyla avizovaná žádná občerstvovačka  a tak jsem sebou bral láhev, se kterou nikdy neběhám. Bál jsem se, že mě to bude otravovat, ale kdepak. Zjištění, že jde běhat s lahví v ruce, je pro mě bonus, který určitě využiji dál.

Závěr? Jo, tohle běhání má smysl. Fakt chci běhat takovéhle akce.

PS: Nějaké foto zde