Podzimní bilanc

Tak jsem včera doběhl poslední půlmaraton, co jsem měl na tento rok naplánovaný..

Ale popořadě.
V srpnu jsem nejdříve doběhl z Německa do Poběžovic. Čas (1:53) sice neuchvátil, ale v tom vedru a s tím, co jsem měl natrénováno, jsem nemohl moc očekávat. Taky ten kopec byl nad moje síly. Pamatuju si z toho dnes už jen Jarmilu Kratochvílovou na startu a v cíli, krásnou krajinku, v Českém lese pak podél cesty dost hřibů (tenkrát ještě rostly). Jo a na trase taky jednoho neuvázaného psa. A moc hezky ten den zhodnotil můj spoluběžec tady (mimochodem ten "kolega z vesnice", co je sprostej, to jsem byl já :-)

Dál na začátku září jsem se vydal do Plasů na vzkvétající cross Baroko. Mojich 1:59 zase nenadchlo, bylo to o 12 minut více než loni. Ale co, bylo vedro, kopce a trať byla myslím o trochu delší než loni. Jinak tahle akce má podle mě velkou budoucnost, pořadatelé jsou obětaví a doufám, že jim to vydží. Letos tam bylo 2x více lidí. Je to můj jedinej cross v roce, kopce moc nemusím, a neměl jsem daleko k tomu, abych s tím ten den seknul. Hlavně v tom kopci na obrázku..
Ale příští rok pojedu zase :-)

No a včera jsem odběhl půlmaraton z Chebu do Waldsassenu. Počasí bylo parádní, pod mrakem, občas lehké mrholení. Sice trochu zmatky kolem stratu. Místo z náměstí se startovalo od nádraží. Jo a taky na otázku kde přesně se startuje jsem při výdeji čipu nedostal odpověď :-)
Ale to se stává, že nefunguje vše jak má. Čas 1:45 mě docela překvapil, už jsem myslel, že už budu jen běhat pomalu. Trať je nádherná přes zelenou hranici, okolo Lorety v Hrozňatově. Ve Waldsassenu doběh na náměstí. Dostal jsem hrníček a tričko. Jo a byla možnost se vykoupat. Ale i akurátním Němcům se něco vymklo z ruky: někdo dveře šatny zavřel tak, že nešlo otevřít zvenku ani zevnitř. A tak někteří uvnitř včetně mě museli vyskákat oknem na přistavené štafle. Jako důkaz přidávám obrázek Miloše Škorpila při tomto "spotrovním výkonu", snad se nebude zlobit :-)
Více zde.

PS: Když se mi něco povede, tak sem zase něco napíšu. Sice jsem už psát nechtěl, ale jednou za čas, to se nepočítá...