Od Žebrácké pomalounku k Baroku

Tak konečně jsem se dostal souvisleji k dopsání anabáze na Žebrácké 25. Pozdě ale přece.
Vlastně ani není o čem pořádně už psát. Vzpomínky mizej tak rychle..

Cestou do Žebráku mi cinkly na mobilu motivační vzkazy od Honzy a od Stína. Ani nevíte, jak moc to potěší, když se dopočítají, že je to jen 25 km, a tak není čeho se bát.. Díky :)

Přijel jsem akorát, registrace 5 minut. Rozhodování, kde se převlíct a zda nechat věci v šatně.. Nakonec jsem to tak udělal. Před tím jsem se ještě pozdravil s Leonou a vyměnili jsme si rychle svoje obavy, snad jsem na ní ten svůj "strach" moc nepřenesl :-/
Už v šatnách jsem seznal, že je to tady samej atlet; štíhlí a vysportovaní lidé se proběhávali i v okolí startu. Tak jsem se přidal a zahříval se, i když jsem věděl, že to nebude potřeba: teplota vzduchu stoupala sama od sebe.
V 10 výstřel a pomalu jsem se rozběhl, ještě než jsem doběhl druhé kolečko okolo sídliště, už se okolo mě prohnal první závodník, kupodivu ne Keňan :-)

No a pak už to šlo podle plánu. Mým hlavním heslem bylo nepřepálit a pokud chci závodit (sic), tak až ve druhé půlce, kdy jde trať dolů s kopce. Takže jsem se opravdu šnečím tempem, vždy ale s někým na dohled, šplhal do kopce a ani mě nenapadlo, abych se na někoho nějakým úsilím dotahoval. prostě jsem jen chtěl ten kopec "uviset". Ani nevím, jak se to stalo, ale v poslední fázi kopce jsem se ocitl ve skupince. Asi 4 km stoupání jsme 3 běželi spolu, moc to pomohlo. (To si musím zapamatovat do Plasů, že není špatné se do stoupání někoho chytit.)

www.zebrackapetadvacitka.cz

Když se kopec zlomil, už mi to nedalo a ušetřené síly (po dlouhé době jsem nepřepálil) vrhnul do klesání a začal se kolegům vzdalovat. Dost mě to překvapilo, ale s kopce mi to prostě díky mojí hmotnosti jde. Do cíle ještě sice bylo pár malých vln a pár rovinek, ale dal jsem to v cíli byl o padesát minut rychleji než loni. I "oblíbená" sanitka mě nedostihla. Čas 2:16, krása na ten profil trati. Sice ve výsledkové listině až na sedné stránce z celkových osmi, ale tím si to nebudu kazit. Na mě super výkon.
Na závěr ještě legrační vyhlášení vítězů; proč mi pořadatelé předávající ceny připomínali hasiče z Hoří má panenko..? :-)

No ale rozhodnutí už teď bylo pro mě jasné: Baroko v Plasích poběžím v celé své kráse, tedy maraton. Sice to bude bolet ale zkusím to. Chystám se na to od jara, tak proč bych to měl měnit, ne?
Profil budí respekt. Ale ten já už mám..

www.barokomaraton.cz

Včera jsem si ještě zaběhl tréninkových 35 km; celkem v pohodě, na to že bylo takový vedro. Sice po třicátým stále tuhnu.. Ale co, nějak to dopadne.
Myslím, že se svým strachem se ještě před tím mým Během podzimu tady objevím a podělím se o něj.

Tak ať to běhá nejen mě..!