Ne že by to byl nějaký problém, že neběhám tak rychle jako loni (závodníci, berte to s rezervou :-), ale tak trochu mě to trápí.
Důvod je totiž jasný; nemám tolik naběháno a mám 87 kg. A to je při výšce 177 cm fakt moc. A nevím, jak to sundat dolů. Ať dělám co dělám, jíst mi chutná. Komu taky ne, že? No uvidíme na jaře, jestli se váha pohne.
Dneska jsem si chtěl zaběhnout zase 21 km, jako minulý víkend. Ale po 7 km jsem si řekl, že dám jen 14 km a z toho 3km svižněji. Ty se "podařily" za 5:16 min/km. Měl jsem toho dost a když si uvědomím, že jsem před rokem byl schopen zaběhnout půlmaraton pod 5 min/km, tak mi to na radosti nepřidalo.
No prostě pomalej a těžkej. To jsou ty souvislosti.
Jestli to tak bude pokračovat, bude Kbelská desítka pěknej propadák.
Jinak začal jsem i trochu plavat, minimálně každý týden se dostanu do bazenu a zaplavu 1,5 km.
A dokonce jsem se dokopal i do kraula a uplaval jsem 800 m. A to dokonce dvakrát! A to je výkon, který si cením. Před půl rokem jsem nebyl schopen kraulem ani 50 m!
neděle 13. února 2011
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Za kraula obdiv! Já neuplavu ani osm metrů :-) S váhou nás bojuje hafo, protože ach to jídlo :-)
OdpovědětVymazatJo, až uplavu 1900 metrů, tak budu ještě spokojenější :-)
OdpovědětVymazatAle na to je ještě času dost.
Jídlo souhlas: ach to maso, ach ty sladkosti...
Já jsem před pár měsíci s kraulem začínala - neuplavala jsem ani metr a už uplavu tak 500 metrů - víc jsem nezkoušela :-) Takže tý radosti rozumím :-)
OdpovědětVymazat2 Jitka:
OdpovědětVymazatJe mi to jasný :-)
Když to někomu nesportujícímu vyprávím, tak je to jako bych mluvil o houbaření...
V týdnu jsem dal kilometr, ale dál už to nejde. Musím se s někým poradit, jak dál se stylem a tréninkem.