TŘICET

Pro někoho může být třicítka normální číslo, stejně jako 20 nebo 10.
Ale pro toho, kdo trénuje na maraton, je to číslo magické. Alespoň pro mě ano.

Ano, právě dnes jsem se na tuto metu dostal. Ale o tom až později.
Věřím tomu, že nad hranicí třiceti kilometrů se dějí podivné věci, které právě odlišují maraton od ostatních distancí a které mu proto dávají tu "gloriolu" výjímečnosti. A nejde jen o pověstnou maratonskou zeď na 35. km.

Poslední dva pražské maratony jsem sledoval jako divák na trati. A loni jsem dokonce stál na metě 32. km a sledoval, jak na tom lidi po více než 3 hodinách běhu jsou.
No co si budeme povídat, velká většina z nich v té době už běžela takříkajíc na krev. Pomalý běh, vysílení, vedro (poslední 2 roky v Praze pravidelně :-/ ) Nepřítomný výraz v obličeji vyrušený jen občasným povzbuzením z řad diváků. Když jsem tam stál a občas i povzbuzoval, hrozně jsem jim záviděl, že mají už takovou porci za sebou. Ale těch následujících 10 km jsem jim už tolik nezáviděl. I když jsem v té době ještě netušil, jaké to je zaběhnout 30 km v kuse, viděl jsem že je to strašně těžké..
Nad tou třicítkou je to už prostě asi hlavně o vůli běžet dál, o předsevzetí, kondici, všech těch maličkostech v tréninku nebo v samotném závodě. Rozhoduje počasí, déšť nebo přílišné teplo. Psychická pohoda, jídlo, špatně zavázaná tkanička, lidé okolo trati, nevhodné oblečení a co já vím co ještě. Mám pocit, že za třicítkou už "to" není tak úplně ve vašich rukou nebo nohou, chcete-li.

Já sám se chci na tuto metu ve svém prvním maratonu dostat v co nejlepším stavu, rozuměj ne tak unavený. Dnes se mi to nepodařilo. Když jsem dobíhal, měl jsem toho opravdu dost a neumím si představit, že bych měl běžet ještě dalších 12 km a navrch ještě 195 m. I dnešní čas 3:25 beru tak trochu s rezervou: na trati byl sníh, neběžel jsem úplně nejrychleji prvních 20 km, jsem v plném tréninku. Za poslední 4 víkendy jsem posunul delší výběhy z 24 přes 26 a 28 na dnešních 30 km. Pro příští víkend tedy plánuju pouze 20 km, aby si tělo odpočinulo; a to nejen fyzicky...
Jinak počasí bylo dnes pohodové, chtěl jsem sice vyběhnout už v 9, ale pohled na teploměr mě hodně vyděsil: mínus 12 stupňů. To fakt nešlo a proto jsem počkal 2 hodinky na přijatelných mínus 6. No a zbytek už znáte.

Nad 30 km se chci "podívat" ještě 3 krát, možná i 4 krát. Uvidím. Ale nejdelší chci absolvovat maximálně 33 km, dál už v tréninku nejdu, to chci nechat až na závod. Takže případné povídání o pověstné maratonské zdi na 35. km, až třeba někdy po maratonu :-)

Přidávám týdenní přehled.