Co napsat, myslím, že obrázky hovoří za vše :-)
Ale není špatné někdy zavzpomínat...
 |
| 2004 |
Poprvé to bylo v roce 2004. Dodneška se sám se sebou přu, proč jsem se vlastně odhodlal tuhle "nepředstavitelnou" vzdálenost tenkrát běžet.
Tenkrát jsem zdaleka ještě nepobíhal. Jasně, párkrát za rok jsem si ještě dokazoval uběhnutím tří až pěti km, že bych se ještě dokázal do fotbalu vrátit..
Ale proč jsem se tenkrát na těch 21 km vydal, to už vážně nevím.
Vzpomínám matně, že to byly ještě dřevní doby, přihlášku jsem například posílal faxem :-)
Starovalo se z Karlova mostu, cíl byl někde na Malé Straně (Kampa?). K dispozici byla i převlíkárna v nějaké budově (škola) také na Malostranském náměstí.
Dodneška se mi vybavuje obsypané zábradlí v té škole doběhnuvšími, protože jinak to nahoru po závodě nešlo :-)
Samozřejmě dolů to bylo ještě horší, nohy prostě bolely jako čert.
Samotný závod byl super, cizinců bylo tak dvě třetiny (!), Sice počasí naprd, myslím, že i poletoval sníh.
Můj běh jsem tenkrát přepálil. Vůbec jsem nevěděl, co od toho čekat, 5 km jsem to něja vydržel a pak jsem se zachytil za nějakého Itala, kterej mě dotáhl na 15.km, kde jsem ho dokonce setřásl.
Ale živě se mi vybavuje, jakej to byl neskutečněj boj poslední 3-4 km. Nikdy jsem nebyl při půlmaratonu tak na dně, jako tenkrát. Potácel jsem se od ulice k další ulici a za každou jsem očekával cíl. A ten stále nikde. Ten pocit si pamatuju do dneška. Včetně toho, jak mě smějící se Ital předbíhá :-)
Při pohledu na obrázek se musím smát vybavení.. Ale dalo se to i tak. Ani dneska nevyhledávám nejnovější trendy a běhám v tom, co je. Jen si vždy beru ponožky, které jsem tenkrát zapomněl a běžel to celé na boso. Strašný. Od té doby se to nestalo; bylo to naposled, kdy jsem běžel bez ponožek :-)
Čas 1:54.
 |
| 2007 |
Je zvláštní, že nejvíce dokážu popsat ten první závod.
Z tohodle roku si nepamatuju skoro nic. Start byl na Karlově mostě, převlíkalo se u řeky u plotu mezi řekou a Strakovou akademií. Cíl? Fakt nevim, kde se dobíhalo..
Jinak bylo to 3 roky po tom prvním půlmaratonu.
Tak moc jsem byl z toho roku 2004 vyšťavenej. Fakt jsem si po tom prvním řekl, že to bylo naposled, že jsem půlmaraton uběhl a dál si nepotřebuju nic dokazovat. Prostě konec.
No a to mi 3 roky vydrželo :-)
Čas 2:18.
 |
| 2008 |
Tenkrát se asi také nic zajímavého nestalo. Nevím. Motivací asi bylo zlepšit si svůj čas, což se mi dokonce i podařilo. Vzpomínám, že jsem doběhl v pohodě. Na půlmaratonu už jsem byl "kovanej". Na maratonce jsem stále pohlížel jako na lidi, kteří jsou zcela mimo realitu nebo jako na individua, kteří hazardují se svým zdravím. Prostě nic pro mě.
Jo. Ten den ráno jsem si koupil běžecké trenýrky. A to triko, co tenkrát ještě dávali ke startovnému zdarma, mám dodnes a je moje neoblíbenější (a nejtrvanlivější). A co tak koukám okolo sebe, tak nejsem sám, kdo ho ještě používá :)
Čas 2:10
 |
| 2009 |
V tom roce jsem se poprvé tak nějak více připravoval. Měl jsem na jaře dost času, protože přišla krize a já přišel o práci :)
V cíli jsem byl strašně překvapenej, že už je konec. Trénoval jsem totiž na okruhu, který měl 3,5 km, ale já byl kdovíproč přesvědčený, že má jen 2,7 km. Takže když jsem ho v tréninku oběhl 6x, tak jsem myslel, že mám tak nějak naběháno a ten zbytek už nějak doklušu. Do té doby jsem měl totiž teorii, že stačí se dostat v přípravě na 13 až 15 km a pak už jsem připravený :-)
Jinak ta fotka je pro mě symbolická. Přesně v tomhle okamžiku, překvapený, že už je konec a po spatření času v dálce jsem se rozhodl, že ten maraton prostě přece jen poběžím :)
Přihlásil jsem se potom do Mnichova ještě ten rok na podzim a poctivě trénoval. Škoda, že mi v tom pak nějaká viróza zabránila. Kdo ví, jak by to dopadlo.
Každopádně tenhle rok byl zlomový. Koupil jsem si první běžecké boty (!), začal jsem pravidelně pobíhat, zapisovat vzdálenosti a zavítal jsem i na jiné závody (Plasy, Svatojánská20).
Čas 1:59
 |
| 2010 |
To už ani není historie.
Ten rok jsem začal psát i sem na web. Připravoval jsem se na maraton a měl jsem ještě od podzimu formu jako hrom :-)
Kdo ví, jak by ten čas vypadal, kdybych neměl za sebou 30km běh z minulého víkendu. Ale to je jedno, mým cílem bylo zaběhnout ten rok maraton v květnu a všechno ostatní byla jen příprava na něj.
Běžel jsem ten rok maraton nejen v Praze ale i na podzim v Drážďanech.
A půlmaratonů jsem odběhl dalších 5, takže závodní rok a super časy (vše samozřejmě v mých očích)
Více o půlmaratonu v Praze 2010 tady.
Čas 1:41.
 |
| 2011 |
Dost smolný běh. Trápilo mě nějaké nachlazení, kterého jsem nebyl schopen se zbavit a tak jsem to pojal jako proběhnutí po Praze. Nakonec jsem to odskákal (měl jsem to prostě skrečovat a nevybíhat).
Více než dva měsíce jsem se pak trápil se záhadnou únavou, se kterou si doktoři nevěděli rady.. Přestal jsem běhat.
Jinak byl to tenkrát nezvykle teplý závod a bylo moc příjemné počasí.
Ten rok jsem zase závodil až na podzim a vzpomínám si, že mě to tenkrát po té přestávce strašně bavilo.
Více tady.
Čas 1:59.
 |
| 2012 |
To už je dá se říct žhavá současnost. Vždyť je to jen rok, co jsem to tam zase odběhl.
Krásnej čas. Upracovanej, mákl jsem si, nechal se dotáhnout vodičem do cíle a tam dlouho vyšťavenej. Prostě léta člověk nezastaví a časy už nebude při dalších pražských půlmaratonech lehké sbírat pod 2:00. Alespoň pro mě.
Čas 1:50.
Ale to je jedno, i tak si to vždycky užívám a těším se na osmé pokračování a přeju si, abych mohl těch půlmaratonů v Praze odběhnout ještě co nejvíce.
Jak je vidět, je to pro mě tak trochu srdeční záležitost..
A fuj už! Dost nostalgie a ať se vám v sobotu daří :-)
