Tak jsem se k tomu konečně dostal: VYBĚHL JSEM :-)
Po dlouhých 3 a půl týdnech jsem si včera konečně zaběhal (7 km lehce) a po dlouhé době zase zažil "euforii prvního kilometru".
Asi to všichni znáte. Hubu od ucha k uchu, pocit, že bych mohl běžet sakradlouho, lehkost kroku, nepopsatelný pocit volnosti.. To všechno se dá zažít při prvním vyběhnutí po dlouhé době nečinosti. Vzpomínám si, že jsem to zažíval vždy, třeba i po roce neběhání. To pak ale nebyl "euforický kilometr", ale třeba jen 300 metrů.
Poté člověk samozřejmě dopadne "na hubu", a netrénovaný začne "jen" kroutit ty svoje kilometry..
Nechci tím říct, že další kilometry nejsou krásné, ale poprvé... Poprvé je to vždycky nejlepší.
Moc se těším na zítřejší výběh, chtěl bych prozkoumat, jak na tom jsem a podle počasí lehce vyklusat 20 km.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat