Kdo by tušil, že mě poslední týden před koncem zastaví taková "prkotina", jako jsou bolavá záda. Neběhám..
Asi jsem si měl odpustit způsob, jak jsem se k nim o víkendu zachoval. V sobotu výběh jen v jednom triku, a to bylo moc teplo s větrem, v neděli jsem v práci nazvedal dost zpropadeně těžkých beden (jako kancelářský krysa fakt nezvyk) a na to ještě kiláček ve studeném bazénu..
No a v pondělí se to muselo projevit. V noci jsem dokonce přemýšlel o tom, že bych ani v Praze nemusel běžet.
Dneska už je líp a věřím, že do neděle to bude OK.
Nejhorší ale je, že jsem od soboty nevyběhl, a chytám se až v pátek nebo dokonce až v sobotu. Celé slavné ladění před maratonem se u mě tedy smrsklo na prachsprosté nicnedělání.
Už ani nevím, jaké to je, to běhání.. A to se chci v něděli postavit na start.
Jsem opravdu zvědav, jak se na mě tenhle výpadek projeví a vůbec, jestli mi záda v neděli dovolí dokončit! Fakt si nedělám srandu, dneska si nedokážu představit, že bych uběhl i 10 km!
Jsem rozhodnutej ale do cíle i dojít třeba za 6 hodin. Ale záda jsou pěkný svinstvo. Jsem na sebe naštvanej; měl jsem dávat pozor.
středa 5. května 2010
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Jo záda, s těma je pokaždý veselo. Loni mě vyřadily na půlku sezony. Ale to naštěstí není tvůj případ. A z toho ladícího výpadku buď v klidu. Není nad to si před maratonem pořádně odpočinout a neplýtvat zbytečně silami. Ono tělo ví co chce.
OdpovědětVymazatDíky za podporu. Jsem z toho "drobátko", no spíš hodně rozhozený. Záda cejtím už je lehce když dlouho sedím nebo při rychlejším pohybu; což při mém maratonu samozřejmě nehrozí :-) Cílem bylo 4:20...
OdpovědětVymazatAle je stále faktem, že jsem od soboty nebyl běhat. Zítra zkusím pár kilometrů, co to se mnou udělá.. Psýcha je z toho hodně dole, snad se to zítra po běhu narovná. A nebo taky ne. Do pr...
Neboj se ničeho, naběháno máš, horko snad nebude takové jako loni takže Ti nic nebrání se s Prahou úspěšně poprat. Záda se nejpozději při výstřelu narovnají, třeba je to jen v hlavě a prostě se bojíš, takže až vyběhneš, všechno s tebe spadne. Držím pěsti!!!!!
OdpovědětVymazatNeboj, ono to nakonec dobře dopadne. Ten odpočinek je možná cennější.
OdpovědětVymazatJá zase poběžím s fialovou patou... :-) Byli jsme o víkendu na tradičním Máchovském vandru, a 90 km v kanadách s dvacetikilovým báglem na zádech se taky neobešlo bez následků. Zrovna to zkouším napsat na blog.
Ale nějak to zítra přeběhám a myslím, že ty v neděli taky. V pondělí si pak můžeme napsat koho kde co bolí... :D Držím palce...
Tak jsem včera vyběhl, dal jsem 5 km a celkem to šlo. Dneska v noci mě ale probudily křeče do lýtek obou nohou :-/ Ne najednou, ale pěkně postupně...
OdpovědětVymazatFakt pěkný