pondělí 1. března 2010

Březen přede mnou

Tak myslím nastal čas na menší ohlédnutí. Když se podívám na svoje únorové kilometry, jsem celkem spokojený. 177 km je na krátký únor tak akorát. Dostal jsem se až na své letošní maximum 28 km, jak je vidět z obrázku...

Už příště bych se chtěl podívat na 30ti kilometrovou metu. V tréninku na maraton jsem chtěl původně zaběhnout třicetikilometrových běhů 5, ale budu muset redukovat a když se podívám do kalendáře, tak snad 4 "třicítky" zvládnu. Maximum by mělo být 33 km.

Jinak moc se těším na půlmaraton v Praze, hlavně z důvodu toho, že si konečně zaběhám i jinde než na "svém" 3,5 kilometrovém okruhu.. Už tam znám každý šutr, už si na mě sedají při běhu vrány a v posledních dnech na mě přestal štěkat i poslední ze psů za plotem. To byla taková jistota.
Mimochodem je to už více než rok, co tam běhám.. Na jaře musím najít ještě jiné trasy, jinak mi fakt "hrábne". Proto bych chtěl v Praze nejen zaběhnout závod, ale i ještě trochu zajoggovat po trati. Prostě využít toho, že se můžu proběhnout jinde, a ještě k tomu po Praze.

Tady na západní vesnici je strašně málo příležitostí.
Jinak čekám, kdy se na okruhu zase objeví nějaký jiný běžec... Loni se to stalo 2x :-)
Jo ještě informační povinnost: dnes 10 km, z toho 9 km celkem rychle :-)

Mám nostalgickou náladu...

2 komentáře:

  1. To máš tedy hodně silnou vůli když běháš pořád na jednom místě a ještě k tomu kolečka a ještě k tomu prakticky jediný široko daleko! Mě by hráblo dávno :o)

    OdpovědětVymazat
  2. :-)
    no mě už taky málem trochu hráblo.. Už že píšu tenhle blog není normální...

    Ale nemám nic lepšího. A má to i svoje výhody: pravidelné občerstvení, málo aut, málo psů, až na jedno stoupání celkem rovina :-)

    A když už mě to fakt štve, tak na okruhu otočím směr pobíhání a je to úplně nová trasa ;-)

    OdpovědětVymazat